Dalších 7 návodů, co s kávou a co nikdy

Návod, jak do kavárny přijít, kam si sednout a jak, máme za sebou. V případě, že vás článek minul, můžete si jej tady přečíst. Při návštěvě kavárny, dodržujte následující pravidla a doporučení, aby se nestalo, že budete považování za člověka nepřivyklého pohybovat se v kultivované společnosti:

6: Nepijte se lžičkou.

Nápoj nikdy nepijte se lžičkou v šálku, vždy ji z něj vyjměte a odložte na podšálek pod ouško. Pokud ponecháte lžičku v šálku a zároveň budete chtít pít, může se stát, že vám sjede směrem ke koutku vašich úst. To může způsobit mírné leknutí, jehož následkem můžete kávu vylít. Třeba na sebe. Nepříjemnost by byla na světě. Pokud namítáte, že si lžičku podržíte palcem pravé ruky, zaseknutým za okraj šálku, připomínám, že každý váš pohyb ve společnosti by měl být esteticky vyvážený. A váš palec přes okraj šálku to jistě není.

7: Používejte kleštičky.

Není-li k dispozici balený cukr v sáčku, ale pouze v cukřence, používejte kleštičky případně lžičku v ní umístěnou. V dobrých kavárnách a restauracích na úrovni je vám servírován cukr v několika variantách v kovovém držáku se skleněnými miskami. V nich jsou umístěny různé druhy cukrů. Obyčejně se jedná o kandis, hnědý třtinový cukr v kostkách a bílý cukr v kostkách. Kleštičkami přeneste cukr nad svůj šálek, položte cukr na hladinu kávy a kleštičky povolte. Cukr se do kávy zanoří bez toho, aniž by vytvořil vlnu a případné potřísnění. Na přenášení cukru do kávy nikdy nepoužijte lžičku, kterou máte u šálku. Ta slouží pouze k míchání nápoje. 

7: Nezvonit.

Při míchání cukru se snažte nezvonit o stěny šálku. Cukr vmíchejte pohybem nahoru a dolu, kávu lžičkou "prohrabávejte" směrem od šesté ke dvanácté hodině. Tak se lépe cukr dostane nahoru, k hladině kávy, kde je vyšší teplota nápoje. Ve větší teplotě se cukr lépe rozpouští a padáním dolů ke dnu lépe rozplývá. I přesto, že do kávy nepřidáváte mléko ani cukr, kávu zamíchejte jedním obkroužením kolem stěny šálku. Tím vmícháte část krémové pěny zpět do kávy. Pěna, tzv. crema, je totiž nositelem chutě kávy, jelikož obsahuje kávový tuk. 

Po zamíchání odložte lžičku na podšálek. Pokud vám na mysli vytane obraz otisku kávy pod lžičkou na podšálku, vězte, že toto je důkaz, že se v základech kávové kultury vyznáte. Je to pomyslné znamení a hnědý puntík pro vás za kultivovaný projev a dobré vychování.

8: Lžičku neolizujte.

Do úst ji vkládejte jen v případě, vychutnáváte-li pěnu z cappuccina nebo jiných káv s hustou mléčnou pěnou. Velká část konzumentů kávy v kavárnách různé úrovně olizuje lžičku ze svého vlastního důvodu. Podle mého průzkumu většině z nich vadí, že se na podšálku bez olíznutí lžičky objeví káva a podšálek znečistí. Někteří z nich mají obavu, že káva ze lžičky steče pod šálek a poté může potřísnit jejich oděv. Ani jedna obava není na místě, pokud víte, jak šálek uchopit a kávu pít.

9: Uchopit a pít.

Káva se podává tak, že máte možnost pít ji třemi různými způsoby. První možnost je, že sedíte v nízkém křesle u nízkých stolků připomínající ten konferenční ve vašem obývacím pokoji. Druhou možností je sezení u kavárenských stolů na běžné židli. Třetí možnost pití kávy je "na stojáka" na baru. Sedíte-li v křesle, tzn., že přenášíte šálek za hranu stolu, uchopte levou rukou i podšálek a přidržujte ho pod šálkem. Jakmile je podšálek s šálkem v úrovni vaší hrudi, zvedněte z podšálku šálek pravou rukou a napijte se. Poté odložte šálek zpět na podšálek a levou rukou odložte obojí zpět na nízký stůl. Tento způsob vám zajistí, že se nepotřísníte. 

Jestliže sedíte u stolu, na "obyčejné" židli, smíte zvedat k ústům jen šálek. Šálek opět položte na podšálek, nikdy ne na prostý stůl. Pokud nepijete, šálek odložte. Držet šálek kávy v dlaních jako čajový hrnek u zamrzlého rybníku není součástí kávové kultury. Třetí možností, jak si vychutnat krásné espresso nebo ristreto, je dát si jej na baru. Přijít, objednat, vypít. Kávu v tomto případě pijete podobně jako u stolu, tedy zvedáte jen šálek.

10: Pečivo neukusujte.

Pečivo, které je mnohdy součástí servisu kávy, nikdy neukusujte. Lámejte jej na malé kousky a ty vkládejte do úst. Technika je jednoduchá a po několika málo "tréninkových rohlíčcích" to budete zvládat elegantně. Vizuálně zkontrolujte, zda pečivo neobsahuje nebezpečnou náplň, kterou byste sebe nebo své okolí mohl potřísnit. 

Uchopte pečivo do pravé ruky, pomocí prstů levé ruky si ulomte přesně to, co chcete sníst. Zbytek odložte na talířek nebo podšálek. Ulomený kousek v levé ruce vložte do úst. Pokud jste si jistí, že přiložené pečivo, často domácí sušenka nebo bonbon, bez potíží vložíte do úst naráz, neulamujte. Když si však nejste jistí, raději velikost upravte.

11: Vodu před kávou.

V dobré kavárně je běžné, že společně s kávou se na kovovém nebo porcelánovém podnose, kterou vám obsluha servíruje, objeví i doplňky ke konzumaci vaší kávy. Mimo již zmíněný cukr, konvičku s mlékem a pečivo by to měla být i sklenička o obsahu 0,5 dcl s neperlivou vodou v pokojové teplotě. Vodu, kterou máte na podnose s šálkem, pijte vždy před kávou, nikdy ne po konzumaci kávy a nikdy ne společně s kávou. Voda slouží k neutralizaci vašich chuťových pohárků. Je tedy nutné vypít ji dříve, než kávu. 

Když byste totiž vypili vodu po kávě, může toto gesto pro baristu, který kávu připravil, znamenat, že nic horšího jste ještě nepili a je nutné to zapít.

12: Pikolo neexistuje.

Objednávejte si kávu správně. Nevím zcela přesně, kde jsme my Češi přišli na to, říkat malé kávě italským výrazem "pikolo" (piccolo = malý). Podezřívám z toho samotné Italy, kteří přibyvší do našich krajů těsně po revoluci, dávali najevo českým číšníkům, že si žádají kávu malou. V italštině. Toto přídavné jméno dostalo u nás statut jména podstatného a světový unikát byl na světě. Pikolo neexistuje, neobjednávejte si však ani presíčka, pikolka nebo kávičky... 

Nazývejte tedy kávy správně a to podle obsahu vody v šálku: ristretto, espresso nebo lungo. Nebo podle obsahu a formy mléka v kávě výrazy macchiato, cappuccino, caffè latte a další.

Přeji vám úspěch a radost. Ať jste kdekoli a také na místech provoněných aromatem kávy.