Dilema návštěv: Zouvat nebo nezouvat své hosty?

Dotaz přišel jako blesk z čistého nebe: "Zajímá mě, co si jako expert na etiketu myslíte o zouvání hostů." Pisatelka svoji otázku nijak nedoplnila popisem svého obydlí. Nezmínila se, zda bydlí v bytě či domě, ve městě či na vesnici, v nedokončené novostavbě nebo vile z počátku minulého století. 

Naše hosty bychom měli přijmout tak, jak jsou, tedy včetně jejich obuvi. Zouvat někoho v předsíni, nebo ještě hůře přede dveřmi na schodišti činžovního domu, je blízké trapasu. Nutíte tím své hosty stoupnout bosou nohou nebo v ponožce na ušmudlanou podestu či zaprášenou rohožku, která slouží k otření obuvi. Případně balancovat na špičkách jak baletka přes práh...

Vyzvěte své hosty, aby zůstali v botách a bez ostychu vešli do vašeho bytu či domu.

Předpokládejte, že mají boty čisté. Těch pár zrníček prachu vysajete. Abyste je k tomu motivovali, vítejte své hosty také ve vhodné obuvi.

"Tak prrrr. To nemyslíte vážně..."

Ale ano. Pozvat hosty, tedy přátele nebo příbuzné domů, je výrazem velké důvěry. Odkrýváte část svého osobního života a dáváte tak možnost "cizím lidem" nahlédnout tam, kam obecně smějí jen ti nejbližší. To je pro příchozí zavazující a měli by podle toho přijít připraveni. 

Být u někoho doma je pro hosty čest a hodí se, aby dbali na své oděvy a obutí. Tím vyjadřují úctu hostitelce či hostiteli. Mimo jiné musí zvolit boty tak, aby mohli vstoupit do bytu. Stejně tak je to zavazující pro nás, hostitele. Sami bychom se měli upravit jinak, tedy společensky přijatelně se obléci.

Oděv našich hostů není možné jakkoli vynutit. Musíme se spolehnout na sociální inteligenci našich blízkých.

"Do domu mi nikdo v botách nevkročí..."

Nehroutit se. Pokud někomu zujete boty, které si vybral ke svému oděvu, zbavíte ho velké části sebejistoty. Obuv je součástí celkového oděvu, podle mě tvoří až polovinu toho, jak vypadáte. Navíc mohou ponožky vykazovat jisté stopy použití nebo propocení, což není ani hezké ani vhodné ukazovat. 

Prosím přihlédněte k estetice, tedy nauce o kráse. Představte si své hosty, ženu v šatech a muže v kalhotách, košili a lehkém saku, jak sedí ve vašem pokoji v pantoflích nebo v ponožkách. Pro mě osobně nepředstavitelné, byť jsem to viděl na vlastní oči už několikrát. A také byl k zutí svých bot donucen...

"Pro návštěvu máme připraveny bačkory."

No nazdar. To je doslova korunou nevkusu a "ranou do zad" hygieně. Nabídnout někomu bačkory nebo pantofle, které už měl někdo před ním, je odpudivé. To se opravdu nehodí. Je více než nevhodné, abyste to dělali.

Použité, často viditelně užívané bačkory jsou způsobem, jak můžete cizího člověka na návštěvě potupit ještě více.

"Hosté se musí vždy zout, to nemusím ani říkat."

Dobrý hostitel ví, co si jeho hosté zaslouží: plný respekt a přijetí. Automaticky se hosté tedy nezouvají. Jsou-li hostitelé bosky nebo v přezůvkách, pozorní hosté se zeptají, zda si boty smějí ponechat. Hodí se dodat, že mají být zcela čisté. Na to dbejte především. Smíte požádat o cokoli, připravte se však také na odmítnutí, častěji však na nejistou odpověď. Velká část českých domácností je zvyklá na to, že hosté své boty odkládají. Zvláště ti, kteří nemají žádnou zkušenost z domácností z velké části evropského zahraničí.

"Proč by si měli nechat boty? To se doma nezouvají?

U vás nejsou přece doma. Vidíte-li vaše hosty obuté v botách, lehkých mokasínech nebo loafers, není třeba je zouvat. Ujistěte je, že si mohou boty ponechat na sobě, pozvěte je dál. Na hostech je, aby si boty otřeli o rohožku před vstupem a bez obav vstoupili.

Většina domácností má pevnou podlahu, dřevěnou či laminátovou, která snese mnohem větší zátěž, než je pár kroků hostů v botách.

Jdou-li hosté k vám na chalupu přes pole či blátivé cesty, jistě budou rozumní natolik, že se zují už na zápraží.

"V Japonsku se zouvá každý..."

Mám více a různých zkušeností z domácností v zahraničí. Zcela odlišné jsou zvyky v zouvání v Japonsku nebo o dost blíže, ve Švédsku. Tam je vyzutí venkovních bot zcela běžné.

Inspiraci, jak vítat a hostit návštěvu, můžeme však brát z blízkého zahraničí. Tam mé kolegyně a kolegové, odborníci na etiketu, také téměř svorně prohlašují, že host má zůstat obutý, pokud je to jen trošku možné. Osobní zkušenost mám z Německa, Rakouska, Itálie, Francie a Slovinska, kde jsem nebyl vyzván, abych si boty jako host v domácnosti zouval.

To neznamená, že "domácí" byli vždy v botách, často měli na sobě domácí boty, které jsou zcela odlišné od našich běžných "vygajdaných" pantoflů a bačkor.

Takže ve zkratce, pokud jste host:

• Zvolte pro sebe i své děti boty tak, abyste mohli vstoupit
• Jdete-li k sousedům bahnem, zujte se bez debat
• Vidíte-li hostitele v přezůvkách, zeptejte se

A pokud jste hostitelé:

• Řekněte svým hostům, že vstup v botách je přijatelný
• Obujte si vhodnou vycházkovou obuv na doma
• Připravte se, že po návštěvě budete uklízet. Tak jako tak...