Kšandy: vzestup a pád (a vzestup?) šlí
Mám rozporuplný pocit, když vidím na mužích šle – téma dnešního článku. Ne, že by mi z jakéhosi principu vadily. Zároveň však musím sám sobě i vám přiznat, že šle, tedy lidově kšandy, vnímám něco jako podpůrnou konstrukci oděvu. S jistou, ale malou nadsázkou jsem raději, když je na mužích, ale i chlapcích nevidím.

Ať už si šle spojujete s filmem Wall Street nebo Larry Kingem, až do minulého století byly více než jen ozdobou, byly nutností. Od jejich vzniku ve Francii v 18. století až po současnost jejich popularita stoupala a klesala, často v boji s opaskem. I když opasky nakonec zvítězily (pokud vůbec v tomto bezprecedentním světě práce z domova a elastických kalhot zvítězily), šle pro muže se stále drží.
Kde se vzaly?
Vzhledem k povaze tohoto doplňku nelze přesně vylíčit jeho historii, aniž bych uvedl základní informace o opasku a kalhotách. Dovolte mi připomenout: Kalhoty vynalezli euroasijští jezdci na koních v době bronzové kolem roku 3 000 př. n. l. Avšak pás existoval již mnohem dříve, aby držel tuniky a jiné druhy zavinovacích oděvů.
Sundej kalhoty, barbare...
Přestože byly kalhoty pro jezdce na koni jistě praktičtější, většina společnosti je považovala za vulgární. Řekové a Římané je považovali za barbarské, což byl termín doslova společensky vylučující. Slovem barbar byl označován jednoduše ten, kdo nebyl Řek či později Říman. Od té doby se moc nezměnilo. Stejně jako tehdy i dnes si můžeme všimnout, že oděv není a nebyl jen otázkou pouhé funkčnosti. Již tehdy lidé nosili určité oděvy, které signalizovaly společenské postavení a etnickou příslušnost.
Pánské opasky
Postupně, po staletích punčoch a krátkých kalhot, se ve 20. letech 19. století kalhoty staly v Evropě a ovlivněnými teritorii tím pravým pánským oděvem. Stejně jako jejich předchůdci měl původní střih vysoký pas. Opasky byly pro pány nepohodlné, ne-li zbytečné. Kalhoty s vysokým pasem sedí na bedrech a nepadají.
Boj s gravitací
Ve stejné době se objevují první šle. Ještě před komerčním rozšířením šlí v 19. století se však ve Francii kolem roku 1700 objevila raná verze stejného doplňku. Nejčastěji jsou tito předchůdci nazývaní ve francouzštině jako "les bretelles" [le brotel]. Nenalezl jsem žádný překlad pro tyto dřívější oděvní doplňky, zkonstruované ze stuh nebo hedvábných pásků spojených dohromady. Ty se smyčkami zapínaly do knoflíkových dírek nohavic, aby pomáhaly v boji proti gravitaci.
Obnažené pravdy
Stejně jako jejich nástupci, sloužily tyto konstrukční prvky jako spodní prádlo; až do 30. let 19. století doslova pohoršovalo veřejnost nosit šle odkryté. Oděvní historikové vědí, že takové veřejně neviditelné části nosili Napoleon Bonaparte, Benjamin Franklin i další velikáni. Avšak o takových obnažených pravdách bylo lépe nemluvit.
Muži si žádali tuhost...
Nezůstalo u tkaniček a hedvábných pásků. S nástupem kalhot na počátku 19. století přišla komercializace pánských šlí. Britský krejčí Albert Thurston se zasloužil o vynález moderních šlí. Tedy v podobě, jak je známe dnes. Thurstonův model z roku 1820 se dosti výrazně liší od elastických šlí na klipsy, které dnes najdeme v obchodech s rychlou módou.
...a dostali ji
Své šle tehdy vyrobil z hustě tkané vlny zvané boxcloth, a kožených poutek připevněných ke knoflíkům našitým uvnitř pasu kalhot. V 19. století byl boxcloth, někdy nazývaný "buckskin", nejlepším materiálem, který chránil před chladem. Od té doby se nadále tká v Yorkshiru a poté se dokončuje smrštěním na polovinu původní šířky, což látku zpevňuje a umožňuje ji stále a to i dnes používat i na výrobu klasických šlí.
Ujistěte se, že víte:
- je nošení šlí na vzestupu nebo...
- jde o poslední vzepření před úplným kolapsem
- můžeme je nosit bez saka
- jaká je vlastně etiketa nošení šlí
- které šle nekupovat a...
- které za případnou investici stojí
To vše a mnohem více si poslechněte v epizodě mého podcastu Jemný pán...